Týden plný sněhu a kváskového chleba
Moji milí, vezmu vás s sebou do své kuchyně naplněné vůní čerstvého kváskového chleba, skořice a kardamomu a také ven, do zasněženého města.

V mrazáku jsem měla spoustu švestek z léta, tak jsem upekla křupavý švestkový páj s kardamomem (je to recept ze Sladké severské kuchařky, ale v ní je s jablky). Ke švestkám jsem přidala ještě lžičku škrobu. Díky tomu se ze šťávy, kterou švestky pustily, stal slaďoučký švestkový sirup.
Procházka s Čotym a poslední světlo dne. Honem ho nachytat!
Po dlouhatánské době se mi povedl nadýchaný kváskový chleba, který zmizel ještě ten den. Je v něm většina hladké mouky, trochu špaldy a hrst ovesných vloček.
Pekla jsem ho ve smaltovaném litinovém hrnci Fabini (nová kolekce vypadá trochu jinak, ale je to pořád tentýž hrnec).
Je další den a nebe je modré tak, jak už dlouho nebylo.
A další ráno zase vycházelo slunce jako obří oranžová koule.
Oběd, který nevypadá kdovíjak, ale byl moc dobrý. Hustá polévka z pórku, brambor, bílých fazolí a se špenátem. Na talíři jsem přisypala trochu pecorina a vajíčka jsem uvařila doměkka, aby žloutek zůstal napůl tekutý.
Další chleba, tentokrát v něm je půl na půl hladká a hladká špaldová mouka.
Když chleba zbyde, nakrájím ho na kousky, usuším na parapetu nad topením a až mám plnou sklenici, rozmixuju chleba na strouhanku.
Pekla jsem ještě kardamomový věnec z kynutého těsta. Byl neskutečně dobrý, hlavně když byl ještě trochu teplý. Na spodu bylo máslo zkaramelizované s cukrem a kardamomem, nahoře spousta dalšího kardamomu...ach... Vizuálně není tak hezký, jak jsem si představovala, ale já to dopiluju a pak vám dám recept.
A jedno obdivování našich podlah :)
V pátek bylo zlaté světlo.
V sobotu ráno jsem vyfotila dcerku u stromečku, pořád ho máme, ještě týden nebo dva s námi bude.
Dcerka má na sobě pyžamko od české značky Blabarbora. Na látce jsou natištěné moje ilustrace. Tady ho najdete v dospělé verzi, kdyby se vám líbilo. A já od ní mám čokoládově hnědé pyžamko, spí se v něm tak příjemně!
Pak jsem vzala na procházku Čotyho, kterému se z peřin moc nechtělo.
Zasněžená řeka Dyje a Kraví hora.
Kostel svatého Mikuláše.
Zpátky doma jsem pletla bavlněný šáteček pro dcerku, už ho mám hotový a na jaře ho bude nosit.
V neděli byla modrá obloha a taky -5 a pořádný vítr. To nám nebránilo jít s dětmi bobovat do hradebního příkopu.
Tady už jsem napůl umrzlá, a tak jsme to asi po hodině a půl vzdali a šli jsme se zahřát domů.
Po obědě jsme s dětmi pekli šneky podle knížky o Else. Každý byl jiný, každý jinak posypaný cukrem a v těstě děti dokonce udělaly díru, jak je to v knížce. Dcera je do formy spíš házela než skládala :)
Knížečku koupíte tady.
Na to, že šneci před upečením vypadali jako chudáčci, v troubě pěkně vykynuli. Na posezení jsem snědla asi tři.
Mějte se krásně a zdravím vás od plechu šneků!