Kynutí šneci s kardamomem a rebarborovým kompotem
Chci přijít na kloub sladkému pečení z kvasu. Pečení z kvasnic zvládám levou zadní, ale kvásek je pro mě stále vyšší dívčí (někdy bojuju i s chlebem). Načetla jsem spoustu receptů a rad, jak se z kvásku sladce peče, vyhradila si na své pokusy skoro celý den a pustila jsem se do toho.
Testovaným objektem měly tu čest stát se kynutí šnečci plnění kardamomem a rebarborovým kompotem.
Aby bylo srovnání fér, namíchala jsem jednu várku klasického těsta z kvasnic a dva druhy těsta z kvasu (jedno s vyšším podílem másla, druhé s nižším - uvádím však recept pouze na to s nižším obsahem tuku, protože rychleji kyne).
Pekla jsem z žitného kvasu, ale určitě funguje i pšeničný.
(ti větší vlevo z kvasnic, menší vpravo z kvasu)
Jaký je rozdíl mezi sladkým pečivem z kvasnic a z kvasu?
- Kynuté těsto kyne rychle. Za hodinku je vykynuté, pak vyválíte a stočíte šnečky, necháte pod utěrkou další půlhodinu kynout a pečete.
- Kvasoví šneci potřebují výrazně delší dobu kynutí. Odhadem asi 4 - 6 hodin, záleží na aktivitě vašeho kvásku a na teplotě u vás doma. Po stočení potřebují ještě minimálně další hodinu až dvě.
- Kynuté těsto nechejte kynout pod utěrkou, kvasové chce uzavřenou nádobu - já jsem mísu zakryla talířem.
A jaký byl mezi oběma šnečky rozdíl? Za prvé jsou oba recepty lahodné, ale každý úplně jiný.
Šnečci z kvasnic byli nadýchaní a chutnali… no, jako kynuté těsto. Kváskoví šneci vyžadovali delší dobu pečení a tím pádem byli o něco sušší (to je způsobeno i nižším obsahem másla v těstě). Taky byli menší, a i když bylo v obou receptech stejné množství cukru, kváskoví byli pocitovš míň sladcí (v receptu na šneky z kvasu proto uvádím víc cukru). A jak ti kvasoví chutnali? Úplně jinak než z kvasnic a lehce mi připomínali chleba nebo rohlíky.
Ať už si vyberete jeden nebo druhý recept, pojďme na to!
