Jít k hlavnímu obsahuNahoru

E- mailový klub

Milá čtenářko, milý čtenáři,

poslední dobou mám pocit, že mi čas jaksi utíká mezi prsty. Píšu kuchařku, pročítám její první korektury, zkouším další recepty, fotím, do toho na půl úvazku pracuji a jako každý jiný řeším dalších milion každodenních drobností... a najednou už je večer. Zároveň mám pocit, že je můj život dobře vyvážený mezi prací a mými zájmy. Už dlouho jsem nebyla tak spokojená s tím, jak můj život vypadá (přiznávám, že poslední rok a něco pramení moje velká spokojenost z manželského soužití, prací z domu a toho, že svůj čas pevně držím v rukou). Ale to jen taková odbočka.

Na blog jsem přidala nový recept na banánové cupcakes s arašídovým krémem, které jsem upekla z hnědnoucích banánů, na které mě upozornil už i můj muž, prý bych s nimi měla něco udělat. Cupcakes jsou vláčné, sladké tak akorát (ale klidně si je přislaď) a potěší i na pohled.

Mám taky jednu novinu! Na blogu jsme spustili předprodej mojí FIKY, sladké švédské kuchařky. Jednoduše si knihu objednáš, zaplatíš a po jejím zářijovém vydání ti pošlu výtisk až domů!

Na svém Instagramu jsem v pondělí psala, že se v rámci Plastic Free July snažím ještě o větší omezení plastů nebo obvykle. Se životním stylem zero waste se podle mě ale nepojí pouze jídlo, jde o mnohem celistvější oblast celého našeho života. Od té doby, co se opravdu pořádně zaměřuji na omezení odpadu, se víc zajímám o původ svého oblečení, o složení kosmetiky... Snažím se být mnohem zodpovědnější ke svému tělu a k prostředí kolem sebe.

Zero waste ale neznamená vyhodit všechny plastové krabičky a pořídit si krásné sklenice, koupit drahé sáčky na zeleninu a dalších milion věcí, které ukazují,  jak moc jsme cool. Zero waste začíná nenakupováním. Hezky je to shrnuto v článku Co mi vadí na zero waste z blogu Still On The Way.

Po shlédnutí dokumentu The True Cost mi konečně pořádně došlo, kolik zbytečného oblečení se v zemích třetího světa vyrobí. Všechny ty levné a nekvalitní hadříky (za které nedostal nikdo pořádně zaplaceno) pak putují sem k nám do obchodů. Já se řetězcům s rychlou módou (fast fashion) záměrně vyhýbám, jen občas zajdu na takovou soukromou exkurzi - to abych se přesvědčila, že opravdu o nic nepřicházím.

Kamila Boudová celý tenhle šílený módní průmysl hezky shrnuje ve svém rozhovoru na DVTV z roku 2015 (pořád je to aktuální). 

A kde teda nakupuju? Popravdě moc nenakupuju.  Z mého pohledu mám celkem dostačující šatník (ty bys to třeba viděl/a jinak, ale mně nějakých 6 modelů oblečení na léto úplně vyhovuje a nepřipadám si jako hastroš). Sem tam si nechám ušít šaty na míru (asi jednou za rok), basic kousky mají v brněnské Reparádě, kterou ráda podpořím, a pak chodím do sekáčů a nakupuji přes Vinted. Jestli nevíš, jak nakupovat v sekáči, přečti si o tom můj starý článek Jak vyzrát na secondhandy.

Rozhodla jsem se dát si v létě s blogem a newsletterem menší pauzu. Chystáme se s mým mužem na dovolenou, pojedu vařit na tábor a hlavně - dokončuji svou kuchařku a hodí se mi každá volná chvíle. Jsem si jistá, že ti během prázdnin pár newsletterů s novým receptem dorazí, ale opravdu nechci nic slibovat!

Přeji ti krásné prázdniny!

Tvoje Kristina


Pracujte se mnou

Jsem Kristina, autorka foodblogu Děvče u plotny, který píšu víc, jak pět let. Mám zkušenosti s tvorbou receptů, fotografií a foodstylingem.

Pojďme se potkat

O mně

Jsem děvče u plotny, které rádo peče. Brněnská foodblogerka se slabostí pro Švédsko.

Chci vědět více

Přihlaste se do e-mailového klubu Děvčete u plotny!

Devceuplotny
Objednej si FIKU, sladkou kuchařku